V pátek 14. 7. jsme si kontrolovali věci a rozdělili si jídlo. Zjistili jsme, že Dan Raš si bere na putovní tábor i gumáky. Jenda Frič & Tomáš Bubeník rozdělují vločky na čokoládové a normální týdny atp. V sobotu ráno jsme odjeli na vlakové nádraží Unhošť - Fialka. Tam jsme byli konečně bez rodičů. Na nádraží se zahájil tábor, který je tento rok připraven podle naší celoroční hry „Hobit“, jak jsme už všichni věděli. A tato hra je připravena podle knížky J. R. R. Tolkiena „Hobit, aneb cesta tam a zase zpátky“. Kniha vypráví o Bilbu Pytlíkovi, jak putoval se 13 trpaslíky a čarodějem Gandalfem k Osamělé Hoře pro poklad a zase zpět, cestou zažili různá dobrodružství. A tak jsme se na těchto 14 dní, co jsme měli před sebou, stali právě Hobity. Ještě než přijel vlak, dostali jsme od našeho hlavního vedoucího Petra Froňka úkoly na naše putování, které zněly asi takto: „Navštivte co nejvíce zámků, hradů atd., sežeňte co nejstarší či co nejvzdálenější předmět atp.“

1. noc spal každý oddíl sám. Setkali jsme se až druhý den (v neděli) u hřbitova sv. Barbory v Manětíně. Ten samý den jsme okoukli terén a též navštívili i Manětínský zámek. Než přišli chrti (2. oddíl), napsal si každý oddíl kroniku. Každé ráno jsme vstávali kolem půl osmé, až na chrty, kteří vstávali nejméně o půl hodiny dříve. Po velké, syté, chutné a výživné snídani jsme si oblékli naše obří a těžké batůžky a vydali se na dlouhou pouť. Obvykle ušel každý oddíl 4 - 10 - 15 km, jen chrtí oddíl něco přes dvacet. Když jsme byli na cestě k dalšímu uvedenému místu (Plachtínská pískovna), navštívili jsme všichni zříceninu hradu Preitenštejn pak už to bylo jen kousek k našemu nočnímu odpočinku. Tam už skoro všichni byli, (až na 3. oddíl, který je trochu pomalejší a je všude poslední), tak jsme si mohli udělat dobrou večeři, nástup a táborák, kde jsme si zahráli pár veselých her a vedoucí Petr se nás vyptával na úkoly, co jsme splnili v minulých dnech. Při ranním nástupu si oddíly vylosovali trasy na další 4 dny. Mysleli jsme si, že se dlouho neuvidíme, ale zdání nás klamalo. Spal 1. s 3. oddílem na louce u mlýna. Po cestě k mlýnu zjistil 1. oddíl skryté tajemství Saši Peškeho: do svého malého batůžku tajně propašoval dvoje tepláky navíc! Než jsme se uložili do teplých (někdo i do studených) spacáku, ohřáli jsme se u ohýnku.

Další den ušel poměrně dost km 1. oddíl (15 a více) a sám přečkal noc pod Gutštejnem, u kterého objevili tajnou chodbu, o které každý věděl. Ostatní oddíly sice nenašli žádnou chodbu, ale vynahradili si to tím, že spali spolu. Cestou k dalšímu uvedenému místu objevil 1. oddíl pramen lásky, který nejvíce chutnal jednomu vedoucímu, který si sním chtěl vyčistit i svůj chrup. Další dny jsme navštívili různá zajímavá místa. Ve čtvrtek navštívil 3. oddíl i zajímavé město se zajímavým názvem ÚTERÝ. Chrtí oddíl navštívil vždy co mohl. 1. oddíl navštívil zase mnoho bunkrů (řopíků) a při té příležitosti natočil FILM. Další místo, kde jsme se setkali (celý oddíl) byla louka plná bolševníků (poloposekaných). Tam se taky vystřídali naši dva kamarádi. Odjel Jonáš Horáček a přijel Honza Pokorný.

A nastal náš 1. ODDECHOVÝ DEN (celý den jsme putovali bez velkých batohů). Každý oddíl navštívil klášter v Teplé. A 1. a 2. oddíl jeli spolu vlakem do Mariánksých lázních, jen s tím rozdílem, že 2 oddíl měl vystoupit ve Pšovlkách. V Mariánských Lázních se svezl 1 oddíl trolejbusem, doplnili jsme zásoby čokolády a při té příležitosti ochutnali i Mariánské léčivé prameny. jen 3. oddíl se toulal v Teplé. Večer nám přijeli zásoby jídla na další týden. Druhý den byla nejlepší snídaně - koláče od našich maminek. Další noc jsme strávili nedaleko, kam jsme se museli brodit kopřivami pod vedením Pepy Buriana. Utábořili jsme se a šli se vykoupat do nedaleké řeky. Další odpočinkový den jsme se vydali do Krásna, navštívili jsme starostu a vystoupili na Krásenskou rozhlednu. Tam byla ukryta další zpráva, kterou rozluštili pouze chrti. V Krásnu jsme prakticky strávili celý den. Ráno jsme se přemístili na vlakové nádraží, tam nenápadně strčili dvě členky Tereza a Petra tašku plnou kamení Michalovi Švejcarovi do už tak přecpaného batohu, aby na nás měl vzpomínku, když odjíždí dnes do Německa. Jenže taška putovala velmi rychle z Michalova batohu dále do batohu hlavního vedoucího a pak dále k Báře Kladenské, která si tašku nesla až k pískovně, kde si všechny oddíly koupali. A když přicházel 2. oddíl našel u vody šedivozrzavého nudistu v nejlepších letech.

Další den byl jiný než všechny oddechové dny, protože jsme hledali poklad draka Šmaka. Hledání probíhalo téměř bez problémů, jen jsme museli vylézt na dva nejvyšší kopce v blízkém okolí. Na tom druhém kopci, jménem Krudum, byl ukryt poklad. Na kopec dorazil poslední 3. oddíl (jak už bývá zvykem), který se snažil nadzvednout snad 100 kg kámen. Bláhově si mysleli, že by ho uzvedl Petr, který poklad schovával. Nakonec byl poklad pod tím nejmenším kamenem na kopci. Večer jsme si skoro všichni zahráli lakros. A po večeři od nás odjeli Tereza a Tomáš Bubeníkovi Ráno každý oddíl pokračoval svou cestou, protože jsme si večer museli najít místo na spaní sami. 2. a 3. oddíl našli místo bez problémů, jen 1. oddíl hrál noční hru s hajným. Druhý den jsme navštívili: minerální pramen Farskou kyselku (s kterou si musel povinně 3 oddíl vyčistit zuby), přírodní rezervaci Smraďoch a pak ještě jeden tekoucí a jeden netekoucí pramen blízko města Prameny. Večer bylo určené místo u Pastavského rybníka, kde jsme se sešli. Když dorazil i 3. oddíl, rychle jsme udělali večeři, aby mohl být poslední táborák co nejdelší. U ohně jsme si povídali, co se komu líbilo a nelíbilo. A tak skončil náš skvělý Putovní tábor.