Historie našeho oddílu

Autor: Báca (mailto:barcal@pochoden.cz), Téma: O nás - historie
Vydáno dne 01. 01. 2004 (6344 přečtení)






Oddíl Pochodeň byl založen 1. 1. 1967 na „Krvavé kótě“ skupinkou několika chlapců pod vedením Milana Kofláka. Na toto místo si chodíme každoročně připomenout tuto událost při Novoroční výpravě. Jednalo se nejprve o oddíl chlapecký, teprve později se do jeho práce zapojila děvčata a oddíl se také postupně stal věkově prostupným.

Počátkem 70-tých let začal oddíl pořádat svoje tábory, nejprve v okolí Unhoště, později po celém území Československa. V této tradici pokračuje bez přerušení dodnes. Tradice oddílových výprav a společných schůzek běží od jeho založení.

Záhy po založení oddílu narostl počet členů tak, že se muselo přejít na družinový systém práce, jako nyní. Nějakou dobu oddíl působil i v přilehlých obcích, v té době měl okolo 200 členů. To přinášelo řadu potíží při společné práci. Milan Koflák vedl oddíl až do roku 1983, kdy ho vystřídal Petr Froněk. Pod jeho vedením jsme nadále pokračovali v započaté práci našich předchůdců a navazovali na jejich tradice.

Naši klubovnu „Štáb“ jsme začali stavět v roce 1978 a dokončili v roce 1983, celou stavbu jsme provedli z vlastních zdrojů a vlastními silami.

Po listopadu 1989 jsme řešili otázku jak dál, v Československu v té době vznikla či obnovila svoji činnost celá řada nových i starých dětských a mládežnických organizací. Po zralé úvaze jsme v roce 1990 rozhodli přihlásit k nově vzniklé organizaci Pionýr, která nám svým zaměřením a programem nejlépe vyhovuje. Jméno si oddíl vypůjčil od partizánského oddílu „FAKEL - Pochodeň“, který působil ke konci 2. sv. války na Brdech a podílel se na osvobozování naší vlasti. Naše oddílové heslo „Jeden za všechny, všichni za jednoho!“ vyjadřuje hlavní zásadu, kterou by se měli řídit všichni naši členové – vzájemná pomoc a přátelství. To jsou hodnoty, které platí i nyní, po letech.

Osazenstvo oddílu se v průběhu let měnilo. Ze zakládajících členů nepracuje v oddíle již nikdo a odešla i řada pozdějších členů. Zde se ukázaly výhody věkově prostupného oddílu, kdy na místo odcházejících vedoucích mohou nastoupit nejlepší členové jejich družin a tak pořád dokola. Štafeta s jejich poselstvím se tak nikdy nezastaví a postupuje stále kupředu. „Vicissim traditur – Po řadě se odevzdává“. Většina starších členů, kteří řady oddílu opustili ať již z pracovních či rodinných důvodů, zůstává tělem i duší „pochodňáky“ na celý život. Jejich pomoci a rady pak využíváme při řešení složitých situací, které před nás život staví.